* DDM Praha 6 *

* Přihlášení
* Zaregistrovat

* Novinky
* Kalendář akcí

Turnaje:

* Přebor družstev
* Čtvrteční blicky
* Přebor klubu
* Online přebor klubu
* Multimédia
* Problémisti

Klub:

* Diskusní fórum
* Hattrick fórum
* Naši hráči
* Naši uživatelé
* Naše partie
* Kontakt a historie
* Společné akce
* Naši sponzoři

Zajímavosti:

* Diagramy týdne
* Dokumenty
* Odkazy
* Tyto stránky


Česká spořitelna A - DDM Praha 6 A

1. kolo |2. kolo |3. kolo |4. kolo |5. kolo |6. kolo |7. kolo |8. kolo |9. kolo |10. kolo |11. kolo

Na zápas devátého kola proti Spořitelně jsme ze stabilní sestavy postrádali Michala, který dal přednost turnaji v bowlingu a Jirku, který musel plnit pracovní povinnosti. Oba však byli řádně a v předstihu omluveni, takže naše kapitánka mohla zajistit dva z našich kvalitních náhradníků – Pavla K. a Milana.

Podobně jako na zápase proti ČSOB i tady jsme museli nejprve projít přes pana vrátného. Tentokrát sice nepožadoval OP, ale za to se tvářil jako by nás chtěl zavraždit. Zkrátka starej, neochotnej a mrzutej dědek. Chudáka Michala, který se po skončení turnaje v bowlingu rozhodl navštívit konec našeho zápasu, nechal venku pořádně promrznout a do hrací místnosti ho zkrátka nepustil.

Co se týče hracích podmínek na Spořitelně, tak bych měl připomínky jednak na velice stísněný prostor hrací místnosti, kde se téměř nedá procházet mezi jednotlivými šachovnicemi, ale především na naprosto nevyhovující prostor na nohy, který nabízí místní stoly. Někteří šachisté vyšších postav (např. já) s tím pak mají u partie nemálo problémů. Ale abych jen nekritizoval, tak židle tam jsou naopak velice pohodlné.

Vzhledem k mým, výše uvedeným, problémům jsem si přál ukončit svou partii co nejdříve. A Caissa, můza a ochránkyně šachistů (v tomto případě před nevyhovujícími hracími podmínkami) mě opravdu vyslyšela a darovala mi rychlou výhru již ve 22. tazích po hodině a půl hry. Hrála se sicilská s 2.f4 a můj soupeř, pan Korol, mě již v 10. tahu velice potěšil, když pochybným způsobem obětoval figuru. Když jsem pak po malém taktickém obratu ještě získal dvě figury za věž, tak bylo o výsledku partie rozhodnuto a pan Korol musel brzy sklonit svého korola.

Jako druhý skončil Jahůdka, který za nás letos hrál poprvé, což je možná škoda. Ale příští rok si to jistě vynahradí a pomůže nám k postupu do divize. Ale k partii. Hrála se hra dvou jezdců v obraně a Jahůdka (jako černý) zahrál velice zajímavou a ostrou variantu, kterou jsme spolu probírali loni během naší památné noční cesty vlakem z Pardubic do Prahy. Jahůdkův soupeř, pan Strnad, rozhodně nereagoval principiálně a tak černý získal velice příjemnou pozici se silnou dvojicí střelců. Co se událo následně přesně nevím, ale při dalším pohledu na tuto partie jsem uzřel zcela remízovou pozici s věžemi, nestejnými střelci a symetricky postavenými pěšci na obou křídlech. Jahůdka celkem logicky nabídl remízu, ta však byla k mému velkému překvapení odmítnuta. Po několika tazích se vyměnili věže a Jahůdka nabídl remízu podruhé. Když jsem viděl, že pan Strnad znovu váhá, tak jsem pronesl: “Tohle už snad tahat nebudete“. Mojí mistrovské autoritě už se pan Strnad neodvážil vzdorovat a tak konečně souhlasil s remízou.

Náš náskok jsme zvýšili díky pěknému výkonu Mirka na 3. desce. Mirkův soupeř, pan Száraz, nerozehrál bílými zavřenou sicilku zrovna nejlépe a nechal si vyměnit důležitého černopolného střelce za jezdce. Když pak ještě Mirek získal tlak proti slabému pěšci na b-sloupci, stala se z partie hra na jednu branku. Pěkným kombinovaným útokem na obou křídlech získal černý silnou iniciativu, která vyústila do matového útoku na slabého bílého krále a Mirek si tak mohl zaknihovat zasloužený bod.

Po dlouhém boji skončila remízou partie na 6. šachovnici. Honza hrál bílými proti panu Černému, takže bylo jasné, že se bude hrát Skandinávská. V té hrál Honza na můj vkus trošku pasivně (d3 při bělopolném střelci na e2), což je pravděpodobně stále ještě důsledek Honzovy traumatické prohry proti panu Miskolczimu z loňského roku (tam Honza doplatil na soupeřův postup e5 při pěšci na d4 a od té doby se tahu d4 ve Skandinávské bojí ). Nicméně pan Černý nezareagoval nejlépe a Honza získal celkem příjemnou výhodu díky svému silnému střelci proti pasivnímu jezdci. Když pak partie přešla do koncovky těchto lehkých figur při otevřené pozici a s nesymetrickým počtem pěšců na obou křídlech (Capablanca považoval takové koncovky za vyhrané za stranu se střelcem), říkal jsem si, že Honza má dobré vyhlídky na vítězství. Ale opak byl pravdou. Na výhru hrál celou dobu soupeř a Honza jen s vypětím všech sil zachránil remízu! Nutno podotknout, že pan Černý je starý lišák, který dokáže být až překvapivě vynalézavý a není radno jej podceňovat. Znám ho velice dobře od našeho společného pobytu v Klatovech v roce 1997 a stále s ním mám pasivní skóre ½:1½.

Další naší výhru přidal Pavel, kterému se za naše družstva velice daří a ukázal se být jako velice přínosnou posilou pro náš klub. Pavel měl černé a hrála se hra několika jezdců (tuším tří). Pozice se mi líbila spíš za Pavlova soupeře, pana Kováře, který měl sice horší pěšcovou strukturu, ale za to silnou dvojici střelců při otevřené pozici. Pan Kovář je však známý časovkář a to se mu stalo osudným. Svojí lepší pozici zkazil a ztratil pěšce. Když pak k jednomu pěšci přibyl i druhý a partie navíc přešla do střelcové koncovky, nebylo o Pavlově vítězství pochyb. Svojí převahu přesvědčivě uplatnil a zajistil nám tak vedení v zápase v poměru 4:1.

Jistotu celkového vítězství nám dodal Milan. Jako jediný hráč hrající v tomto zápase bílými nezahrál 1.e4, nýbrž svoje obvyklé 1.d4. Milanův soupeř, pan Pokorný, se bránil Nimcovičovou indickou a po několika tazích vznikla přibližně vyrovnaná, oboustranně pevná pozice. Potom se nějak pročistilo dámské křídlo a Milan obětoval pěšce za průnik dámy do soupeřovy pozice. Nicméně pan Pokorný se dobře bránil a když získal ještě druhého pěšce, nevypadalo to s Milanem nejlépe. Naštěstí pro nás, pan Pokorný špatně hospodařil s časem a dostal se v náhlé smrti do silné časovky. Chtěl několikrát nabídnout remízu, ale ta mu byla neustále zakazována kibicujícím náhradníkem domácích panem Krňákem. Celkem nesmyslně řekl bych, protože naše celkové vítězství bylo v danou chvíli nad slunce jasné. Když měl pan Pokorný přibližně 20 vteřin do konce, tak to již nevydržel a k velké nelibosti pana Krňáka (podle následných reakcí bych tipoval, že ten z toho pak nejméně tři dny nespal) konečně nabídl Milanovi remízu. Ten ji gentlemansky přijal, přestože bylo jasné, že kdyby hrál dál tak musí vyhrát na čas.

Chvíli na to skončila partie na 2. šachovnici, kde za naše barvy bojoval Vláďa proti profesorovi Pláškovi. Zpočátku jsem měl trochu obavy, protože Vláďa přišel k partii tradičně pozdě (obětavá kapitánka ho dokonce musela jít vyzvednout k metru, protože měl problémy s nalezením hrací místnosti) a navíc ještě nebyl zcela ready po prodělané chřipce. Naštěstí mé počáteční obavy se brzy rozptýlily. Hrála se scheveningská varianta sicilské a Vláďa, věren svému stylu, se do soupeře pustil nástupem pěšců na královském křídle. Ten reagoval akcí na dámském křídle, ale protože měl stále krále v centru a rochovat pod Vláďův útok na královském křídle se mu logicky nechtělo, tak nakonec svého krále musel schovat na oslabené dámské křídlo. Partie se rozhodla v první oboustranné časové tísni. Po zápletkách, které nedokážu objektivně posoudit, nakonec vznikla čtyřvěžovka, ve které měl Vláďa čistého pěšce víc a aktivnější pozici. Svojí převahu pak přesvědčivě dotáhl až do výhry.

Jako poslední skončila partie na 4. šachovnici. Lenka hrála proti sicilské svůj oblíbený zavřený systém a získala jasnou převahu, kterou korunovala čistým ziskem pěšce. Ale protože začala náhle velice nebezpečně projevovat své obvyklé remízové tendence, rozhodl jsem se dodat jí větší motivaci tím, že jsem se s kibicujícím náhradníkem domácího týmu Tomášem Pazderou vsadil, že partii nakonec vyhraje. Tomáš pracuje již léta u Fortuny a vypsal na Lenčino vítězství kurz 2. Vsadil jsem si tedy stovku a netrpělivě sledoval následující vývoj. Partie se dlouho vyvíjela velice dobře. Lenka měla stále svého pěšce více a navíc získala velice nebezpečný útok na h-sloupci, ale bohužel stačila malá chvilka nepozornosti a partie se nečekaně obrátila. Lenka musela odevzdat dámu za dvě nesehrané věže a i když ještě statečně bojovala, prohře zabránit nedokázala. Samozřejmě k nemalé radosti Tomáše Pazdery…

I přes tuto malou kaňku na závěr jsme z hrací místnosti odcházeli spokojeni. V zápasech venku držíme stále stoprocentní úspěšnost.

Franta, 11.3.2006

DDM Praha 6 A - Česká spořitelna A5½ : 2½
1. černýŠtross František ml.2 236Korol Jiří2 0401 : 0
2. bílýKřivánek Vladimír ml.2 126Plášek Zdeněk2 0231 : 0
3. černýMarek Miroslav2 091Száraz Vojtech 1 : 0
4. bílýHacaperková Lenka1 934Puchmajer Pavel1 9790 : 1
5. černýJahoda Ladislav1 955Strnad Pavel1 938½ : ½
6. bílýNěmec Jan1 888Černý Richard1 925½ : ½
7. černýKincl Pavel2 042Kovář Jan1 9521 : 0
8. bílýRylek Milan1 828Pokorný Jan1 926½ : ½

♖♘♗♕♔♙♟♚♛♝♞♜ | Copyright © 2001-2019 ŠK DDM Praha 6 | e-mail      Facebook  Ikona DDM