* DDM Praha 6 *

* Přihlášen
* Zaregistrovat

* Novinky
* Kalendář akcí

Turnaje:

* Přebor družstev
* Čtvrteční blicky
* Přebor klubu
* Online přebor klubu
* Multimédia
* Problémisti

Klub:

* Diskusní fórum
* Hattrick fórum
* Naši hráči
* Naši uživatelé
* Naše partie
* Kontakt a historie
* Společné akce
* Naši sponzoři

Zajímavosti:

* Diagramy týdne
* Dokumenty
* Odkazy
* O těchto stránkách


Magnus Carlsen: „Mám mnohem lepší intuici než Kasparov!“ – hráči

... dnes navštívili 4 uživatelé, celkem 34 uživatelů

Na serveru Chessbase se objevil rozhovor se světovou jedničkou Magnusem Carlsenem převzatý ze známého německého týdeníku Der Spiegel, který mě natolik zaujal, že jsem se rozhodl ho cvičně přeložit a odprezentovat věrným čtenářům těchto stránek :)

SPIEGEL: Pane Carlsene, jaké je Vaše IQ?

Carlsen: Nemám tušení. A ani bych to nechtěl vědět, mohlo by to být nepříjemné překvapení.

SPIEGEL: Proč? Je Vám 19 let a jste světovou šachovou jedničkou. Musíte být neuvěřitelně inteligentní.

Carlsen: A to je přesně to, co by bylo děsivé. Samozřejmě je pro šachistu důležité být schopný se dobře koncentrovat, ale příliš vysoká inteligence může být i zátěží. Může to svést ze správné cesty. Jsem přesvědčen, že důvodem proč se Angličan John Nunn nikdy nestal mistrem světa je to, že je na to prostě příliš chytrý.

SPIEGEL: Jak to myslíte?

Carlsen: V 15 letech začal Nunn studovat matematiku na Oxfordu, byl nejmladším studentem za posledních 500 let. Ve 23 letech udělal doktorát z algebraické topologie. Má tak neuvěřitelně hodně v hlavě. Prostě příliš mnoho. Jeho enormní síla chápání a neustálá touha po poznání ho rozptylovala od šachů.

SPIEGEL: Ve Vašem případě to je jinak?

Carlsen: Ano, jsem úplně normální kluk. Například můj otec je podstatně inteligentnější než já.

SPIEGEL: Aha. Kolik tahů dopředu dokážete spočítat?

Carlsen: Záleží na situaci, někdy 15 až 20 tahů. Ale trik je správně ohodnotit pozici na konci propočtu.

SPIEGEL: Stal jste se velmistrem ve věku 13 let, 4 měsíců a 27 dní a před Vámi toho nedosáhl nikdo tak mladý. Čím to je, pokud ne Vaší inteligencí?

Carlsen: Já neříkám, že jsem úplně hloupý. Ale můj úspěch má co do činění hlavně s faktem, že jsem měl možnost učit se více a rychleji. Teď je mnohem snadnější dostat se k informacím. Hráči z bývalého Sovětského Svazu kdysi těžili z velké výhody. V Moskvě měli přístup k obrovským archivům s bezpočtem partií pečlivě seřazených na index kartách. Nyní si každý může tato data koupit za 150 euro na DVD, na jednom disku je 4½ milionu partií. A potom jsem samozřejmě začal pracovat s počítačem mnohem dříve než třeba Vladimir Kramnik nebo Viswanathan Anand.

SPIEGEL: Kdy přesně?

Carlsen: Bylo mi asi jedenáct nebo dvanáct. Používal jsem počítač pro přípravu na turnajích a hrál jsem na internetu. V dnešní době děti začínají používat počítač ještě dříve a pravidla se již učí na obrazovce. V tomto smyslu jsem již poměrně staromódní. Technologický vývoj vede k mladším a mladším TOP hráčům kdekoliv na světě.

SPIEGEL: Je výhodou být mladý v moderním šachu?

Carlsen: Jako mladý hráč máte hodně energie a síly, jste velice motivovaný. Na druhou stranu mladí hráči často nejsou dobří v bránění pozice. Nezvládají, když se osud obrací proti nim. Hlavní důvodem je prostě zkušenost. Jednou z nejdůležitějších věcí v šachu je rozpoznávání typových pozicí. Schopnost rozpoznat typická schémata a obrazce na šachovnici, charakteristiky pozice a jejich význam. Do jisté míry se je můžete naučit při tréninku, ale není nic lepšího než herní rutina. Vždy jsem se snažil jí dosáhnout. Je mi teprve 19, ale určitě jsem již sehrál tisíce partií v klasickém stylu.

SPIEGEL: Kdy jste začal hrát šachy?

Carlsen: Mohlo mi být tak pět nebo šest. Můj otec naučil pravidla mojí starší sestru Ellen a mě. Na rozdíl od Ellen mě hra nijak zvlášť nezaujala. Hrál jsem špatně a brzy jsem přestal. Nebylo to dříve než v osmi, když jsem se šachem začal znovu.

SPIEGEL: Co jste přesně dělal?

Carlsen: Vzal jsem si šachovnici a opakoval si partie, které mi v té době otec ukázal. Proč se hrálo toto nebo tamto? Objevil jsem pro sebe tajemství hry, bylo to fascinující. Potom, po několika měsících, jsem začal číst knihy o zahájeních.

SPIEGEL: Kde se náhle vzalo to nadšení pro hru?

Carlsen: Nevím. Nedokážu Vám ani říci, proč jsem chtěl skládat padesáti-kouskové skládačky, když mi nebyly ani dva roky. Proč jsem chtěl znát všechna běžná auta ve věku dvou a půl? Proč jsem četl zeměpisné knihy ve věku pěti let? Nevím proč jsem se zpaměti naučil všechny země světa včetně hlavních měst a počtu obavatel. Šachy pro mě byly pravděpodobně jen další zábava.

SPIEGEL: Nebyl žádný klíčový okamžik?

Carlsen: Viděl jsem hrát svou sestru Ellen. Myslím, že jsem ji chtěl porazit.

SPIEGEL: A?

Carlsen: Po té partii nesáhla na šachy další 4 roky.

SPIEGEL: Kdy jste začal hrát na turnajích?

Carlsen: Trochu později. Můj otec říkal, že pokud ještě trochu potrénuji, mohl bych se zúčastnit norského přeboru do 11 let. Říkal jsem si: Oh, to by mohla být zábava. Můj výsledek byl OK, turnaj jsem vyhrál následující rok.

SPIEGEL: Váš otec je ambiciózní klubový hráč. Kdy jste ho poprvé porazil?

Carlsen: Krátce před svými devátými narozeninami. V bleskové partii.

SPIEGEL: Později jste začal navštěvovat sportovní školu. Dobírali si vás hokejisté, házenkáři nebo cyklisté nějak?

Carlsen: Myslíte něco jako: „Podívejte se támhle na toho šachového podivína?“ Ne, to se nestalo. Spíš naopak. Minulé léto mě zvolili žákem roku.

SPIEGEL: Byl jste na Vaši šachovou úroveň vycvičen stejně systematicky jako dřívější ruské zázračné děti?

Carlsen: Nikoliv. Nejsem příliš disciplinovaný žák. Jsem chaotický a mám sklon k lenosti. Můj trenér to rozpoznal a zpravidla mi dovolil trénovat, když jsem na to měl chuť.

SPIEGEL: Takže jste lajdácký génius?

Carlsen: Nejsem génius. Lajdácký? Možná. U mě to chodí takto: Když se cítím dobře, trénuji hodně. Když se cítím špatně, nechci se trápit. Nemám rád práci podle časového harmonogramu. Systematický trénink by mě zničil.

SPIEGEL: Jak jste byl tedy potom schopen zvládnout například lekce matematiky?

Carlsen: Když mi bylo 13, rodiče mě vzali na rok ze školy. Cestovali se mnou a mými sestrami po světě a při cestě nás učili. To bylo fantastické, mnohem efektivnější než sezení ve škole. Chápu, že pro učitele je problém starat se najednou o 30 žáků, ale ta pomalost byla pro mě frustrující. Škola mi vůbec nechyběla.

SPIEGEL: Které země jste navštívil?

Carlsen: Autem jsme byli v Rakousku, Černé Hoře, Řecku, Itálii a Maďarsku. Mimochodem země na východě jsou mnohem chudší než jsem si myslel. V Římě jsme navštívili Baziliku svatého Petra a viděli fotbalový zápas na Olympijském stadionu. To bylo skvělé. Když jsme byli v Moskvě, má matka a mé sestry šly do moskevského Velkého divadla, já ne.

SPIEGEL: Proč ne?

Carlsen: Balet! To je nuda. Raději jsem si sedl do internetové kavárny a hrál jsem šachy na internetu. Později jsme byli v Dubaji, kde jsem splnil poslední normu nutnou k získání velmistrovského titulu. A v Libyi jsem hrál mistrovství světa.

SPIEGEL: Dlouhou dobu jste byl v šachu lovec, nyní jste světovou jedničkou a naopak jste loven. Zaregistroval jste to?

Carlsen: Určitě. Tlak se zvýšil, každý mě chce porazit. Dále jsem zaznamenal rostoucí odpovědnost při zakládání závazných plánů během partie, protože moji soupeři je odmítají učinit. Jsou mnohem opatrnější než byli ještě před rokem.

SPIEGEL: Jak se s tím vypořádáváte?

Carlsen: Zatím bez problémů. Stále spím dobře a dlouho. Je mi líto hráčů, kteří jsou vzhůru dlouho do noci a dumají nad svými partiemi. Někteří kolegové se doslova utápějí v depresích během dlouhého turnaje. Já se odreagovávám hraním squashe, tenisu nebo sleduji televitní seriály na DVD.

SPIEGEL: Slyšeli jsme, že jste velkým fanouškem Dr. House a už jste viděl první tři série.

Carlsen: To nemohly být tři, viděl jsem pouze dvě z nich.

SPIEGEL: Během turnajů někdy trávíte týdny v ponurém hotelu. Je Vám 19 let, nemáte dojem, že tím ztrácíte mládí?

Carlsen: Nemám.

SPIEGEL: Zajdete někdy v noci na drink?

Carlsen: Zřídka. Dávám přednost chatu s přáteli na internetu nebo hraní online pokeru.

SPIEGEL: O peníze?

Carlsen: Samozřejmě. O co jiného?

SPIEGEL: Vyhráváte?

Carlsen: Pokud beru hru vážně, tak ano. Pokud ne, tak někdy prohrávám. Ale to nevadí. Důležité je, že mám vlastní život i mimo šachy.

SPIEGEL: Proč?

Carlsen: Šachy by se neměly stát posedlostí. Jinak hrozí nebezpečí, že spadnete do paralelního světa, ztratíte smysl pro realitu a uvíznete v nekonečném vesmíru této hry. Zblázníte se z ní. Já se vždy snažím, abych měl mezi turnaji dost času vrátit se domů a dělat i jiné věci. Mám rád turistiku a lyžování, hraji fotbal v klubu.

SPIEGEL: Máte oblíbený fotbalový klub?

Carlsen: Real Madrid.

SPIEGEL: Mnoho fotbalistů poslouchá muziku, aby se před zápasem dostali do správné nálady. Děláte to před partií také?

Carlsen: Ano. Pokud se před partií cítím melancholicky, poslouchám melancholickou hudbu.

SPIEGEL: Jako je například?

Carlsen: Pravděpodobně ji nebudete znát, je to píseň od Lil Jona. Hloupá rapová píseň, ale dělá mi dobře, uvolním se. Hudbu poslouchám na internetu, ale žádné písně nestahuji. Všechno je naprosto legální. Mnoha lidem to možná může připadat jako nuda, ale já si myslím, že to je důležité.

SPIEGEL: Přibližně rok již pracujete společně s Garri Kasparovem, který je považován za nejlepšího hráče všech dob. Jakou formou spolupráce probíhá? Kasparov je učitel, vy žák?

Carlsen: Ne. Co se týče šachové síly, tak nejsme příliš rozdílní. Je mnoho věcí, ve kterých jsem lepší a naopak. Kasparov umí propočítat více alternativ, zatímco já mám lepší intuici. Okamžitě vím jak ocenit situaci a jaký plán je nutný. V tomhle ohledu jsem mnohem lepší než on.

SPIEGEL: Čím je pro Vás spolupráce s Kasparovem důležitá?

Carlsen: Stále má mnoho nevyužitých ideí v zahájení. A skutečnost, že hrál proti většině z mých soupeřů je neocenitelná. Cítí v jaké jsou zrovna náladě a jak zahájí partii. To já nesvedu.

SPIEGEL: Jak dlouho s ním plánujete spolupracovat?

Carlsen: Spolupráce nyní vstoupila do své další přirozené fáze. Našeho hlavního cíle, stát světovou jedničkou, jsme dosáhli výrazně dříve než bylo plánováno. A protože byl hlavní záměr splněn, rozhodli jsem se, že odteď již budu sám zodpovědný za všechny kariérní rozhodnutí bez Garriho dozoru, před nebo během turnajů.

SPIEGEL: Rozejdete se?

Carlsen: Ne, stále zůstáváme v kontaktu a mám možnost pravidelně se s Garrim radit. Také s ním plánuji několik tréninkových soustředění. Rád bych zdůraznil, že posledních dvanácti měsíců pro mě bylo nesmírně přínosných a budu nadále naslouchat Garriho radám.

SPIEGEL: Viswanathan Anand, současný mistr světa, se obává, že bude dominovat světovému šachu v následujících letech. Myslí si, že je na čase, abyste si našel nějakou dívku. Co si o tom myslíte?

Carlsen: Dostávám určitý počet mailů od mladých dívek.

SPIEGEL: Odpovídáte na ně?

Carlsen: Přijde na to.

SPIEGEL: Co například?

Carlsen: To je soukromé a důvěrné.

SPIEGEL: Pane Carlsene, děkuji za rozhovor.

Rozhovor na Chessbase



František Štross ml., 16. 3. 2010 22:49 | aktualizace: 8. 4. 2019 21:42

   




   Informace o formátu vkládaného textu

Celkem 0 příspěvků | Bez přihlášení nemusí být zobrazeny všechny příspěvky.

♖♘♗♕♔♙♟♚♛♝♞♜ | Copyright © 2001-2019 ŠK DDM Praha 6 | e-mail      Facebook  Ikona DDM