Bakovské dvojice – 🏆 turnaje

V sobotu 30. ledna konal se v Bakově nad Jizerou jubilejní dvacátý ročník turnaje Bakovské dvojice, který je hraný jako memoriál Josefa Kříže a Zdeňka Zdobiny, významných osobností historie bakovského šachu. Vzhledem k tomu, že pro tuto sezónu nechal jsem se přemluvit na hostování za Bakov ve druhé lize, připadlo mi vhodné prozkoumat tamní prostředí i jinak než při vážných partiích. Oslovil jsem tedy svého dobrého kamaráda Josefa Ernekera, který se sice v poslední době šachu moc nevěnuje, ale je to pořád jeden z nejschopnějších šachistů, co znám. Navíc je to kluk do nepohody, je pro každou špatnost.

Ráno jsme se shodou náhod dokázali dostat do správného vlaku, vystoupit v Bakově na nádraží, přebrodit Jizeru a dojít až na náměstí, kde se hrálo. Překonal jsem i krizi ranních kol, zelenavá barva z mojí tváře zvolna ustupovala a začínal jsem vidět čím dál ostřeji. Pepi se zdál ve formě a skutečně vypadal, že ví, co dělá. Jenže pak to přišlo. Nastala pauza na oběd.

Odcestovali jsme do nedaleké Galaxie vzdálené nanejvýš několik megaparseků na ne zcela korektní česnečku, protože nic jiného a lepšího nebylo tou dobou ve městě k sehnání. Navíc jsem tam poslal jedno pivo, a to jsem asi neměl dělat. Po návratu nás čekal zápas proti budoucím vítězům turnaje, ve kterém nám na hodinách zbývala už jen polovina času. Přišlo první klopýtnutí a herní jistota jakoby se začala vytrácet do mezigalaktického prostoru.

Klíčový moment turnaje nadešel v následujícím, šestém kole. Pepi musel vynaložit všechno své úsilí, aby rozlousknul komplikovanou pozici. Nakonec se mu to povedlo. V pozici na diagramu stojí černý lépe, jenže jeho jezdec nemá kam uskočit. Co s tím? Přišlo správné …Jc4!, bxc4, Dc5+, Kh2, Dxc4, Va3, Dxc2, po čemž je pozice zhruba v rovnováze.

Erneker Josef

Blumel Otto

Erneker Josef

Blumel Otto

Hadžala Daniel

Křivánek Vladimír

Hadžala Daniel

Křivánek Vladimír