DDM Praha 6 B - TJ Praga Praha C – 🗼 přebor družstev

Klopýtnutí hned na začátku

Po dlouhém odříkání, starostech a stresu konečně začalo to nejkrásnější období roku, začala šachová sezóna. A hráči DDM do ní hnedka vlétli jak se patří. Rovnýma nohama a bez okolků postavili hned tři družstva naráz. Sestavy byly vyladěny do posledního detailu dlouho dopředu, veškeré komplikace byly vyloučeny a nezbývalo, než se posadit hrdě na start.

Jenže, jenže. Těm komplikacím jsme se stejně nevyhnuli a kapitáni museli nasadit veškerý svůj um, aby díry v sestavách zalátali. A když už se zdálo, že je všechno v pořádku a všichni si zhluboka oddechli, zavolal Mireček. Že prý by přišel pozdě a kdesi cosi, a aby hrál s hodinou míň, to se mu nechce. A to pak můžete být krejčí jaký chcete, tuhle díru už nezalátáte. Mirek si tak na úvod sezóny za svůj přístup vysloužil mínus přes celou řádku a proti Pragovce C jsme nastupovali oslabení.

První se vyjasnila situace na sedmé šachovnici. Jirka bohužel vyčerpal značnou část své energie na řešení sestavy a při partii se mu jí už tak nedostávalo. Soupeř vykouzlil vazby po černých diagonálách a dobyl jezdce na c3. Pak vznikla zajímavá situace, kdy oba hráči měli po třech figurách, ale žádnou neměli stejnou. Soupeř hrál s dámou a dvěma střelci, zatímco Jirka vzdoroval jezdcem a párem věží. Jenže poněkud nevýhodný poměr materiálu se ukázal opravdu nevýhodný a Jirka musel vzdát.

O něco veselejší byl pohled na partii Martina. Jenže vskutku ne o moc a náhodnému kolemjdoucímu by i sem tam také mohla nějaká ta slzička z oka ukápnout. Černými se mu ve výměnné španělce nepodařilo dosáhnout dostatečné protihry a nakonec dohrával partii s jezdcem proti věži. A když k tomu ještě připočteme, že soupeř měl nějakých devět deset pěšců navíc, výsledek nám musí být jasný.

Pak ovšem zazářil Eda. Na páté šachovnici se mu podařilo rozehrát aktivně dámský gambit a pak jen sbíral plody své tvrdě vykonané práce. Zatlačil soupeře a do tabulky připsal historicky družstvu B první jedničku nové sezóny. Tím jsme tedy alespoň snížili stav zápasu na 1:3 a spoléhali se na zázraky vepředu.

A tam to vypadalo celkem nadějně. Tonda na první šachovnici hrál krásnou pozici s volným středovým pěšcem navíc, Pavel ve svém pircově útoku tlačil bílého na dámském křídle, Honza uplatňoval k výhře lepšího střelce a já… Já stál ovšem mizerně. Za všechny první tři šachovnice dohromady. Ale nepředbíhejme.

Honzíček svou převahu přeci jen dokázal proměnit v bod. Partie by se mohla zdát na první pohled suchá jak vtip z Kameňáku, ale ve skutečnosti v sobě ukrývala hluboké šachy. Musím se skutečně na tomto místě hluboce poklonit Honzíčkovu mistrovství. Snad jen Capablanka nebo Karpov by se dokázali Honzíčkovi vyrovnat, pokud by ovšem měli svůj den. Honza v najdorfovi úplně vyeliminoval všechno snažení černého a nepustil ho k žádné protihře. Upevnil centrum a vyměnil téměř všechny figury, aby pak v koncovce uplatnil převahu lepšího střelce. A skutečně famózně.

Slavík Petr

Němec Jan

Na diagramu vidíme již závěrečné provedení Honzova plánu spočívajícím v postupu královských pěšců.

1.g5 hxg5 2.hxg5 fxg5 3.f6! s totální omezeností černého střelce. Ten by si, jak by řekl Robert Cvek, klidně mohl zahrát v Shakespearovi nějakou tragickou postavu. Partie bez nejmenšího rizika sehraná čistě na výhru, no srdce každého šachisty musí zaplesat.

Bohužel dohrál i na druhé šachovnici Pavel. Bohužel proto, že on svou převahu v bod neproměnil a do tabulky připsal pouze půlku. Asi zřejmě zariskoval víc než musel a na výhru už nedosáhl.

Jako zázrakem se ale situace vylepšila u mě. V prohrané pozici se mi alespoň trochu podařilo soupeře rozhodit tuhým odporem. Je opravdu k zešílení každým tahem očekávat soupeřovou kapitulaci, jenže on se zmítá a zmítá, a když pak i sám něčím pohrozí, no k zešílení.

Do partie vstupujeme v 23. tahu, kdy Honzík již odchází po své výhře ze sálu a mou pozici v diskusi hodnotí dvěma slovy: „Miška křuplej.“ A není daleko od pravdy.

Hacaperka Michal

Radics Robert

Dopustil jsem se vážného oslabení dámského křídla, ztratil pěšce a po bílých polích si také nemohu až tak moc vyskakovat. A postouplý pěšec na a7 zároveň s vynuceně visící kvalitou mi na partii taky nepřidá. Nezbývá holt nic jiného, než začít čarovat.

V pozici na diagramu jsem zahrál elegantní 24…Ve8!. Podle šachových pouček totiž musíte klást neustále před soupeře problémy, no tak ať si chlapec zapřemýšlí, kterou kvalitu vzít. Ale ač je to neuvěřitelné, černý také tímto tahem sám zahájil útok a moc by se mu líbilo obsadit pole f3 a h3 dámou a jezdcem. Modlitby byly vyslyšeny, partie dospěla do následující pozice:

Hacaperka Michal

Radics Robert

a po 38…Jd2 39.Kg1 (Ovšem mám silné podezření, že se stalo 39.Kf1) 39. …Dd1+ 40.Kg2 Df3+ 41.Kg1 Dd1+ 42.Kg2 Df3+ bílý přijal nabídku remízu. Fuj.

Díky této šťastné půlce byl stav zápasu 3:4 a dohrávala se partie na první šachovnici. Tonda však v krásné pozici polevil a po soupeřově pěkném obratu dohrával jen věžovku s pěšcem víc. Měl však lepší čas, dvě minuty proti jedné a už se zdálo, že soupeře utahá. Nevím, jak je to moc sportovní nebo nesportovní, každopádně ale v pozici na diagramu:

Fiala Jan

Kandrik Antonín

zahrál 1.Vc2 a po 1…Vxc2 2.Kxc2 pokračoval až do patu.

Tak tedy prohra nejtěsnější, 3½ : 4½ a velká škoda jedné neobsazené šachovnice. Příští kolo si to ale určitě vynahradíme!

Na závěr si ještě vychutnejte atmosféru zápasu na několika fotkách, za něž děkuji reportérovi Frantovi.

Na nešťastného jezdce na c3 se nedívá moc vesele.

Honzíčkova čistá práce

Eda s Martinem by si nejradši zatancovali kozáčka

Tonda s Pavlem se snaží, leč nakonec oba vydolovali z partií jen půlku