DDM Praha 6 B – GROP C – 🗼 přebor družstev

Kdo vyhubí to ďábelské plémě?

Pokud náhodou sháníte recept Jak na holky, hráčů DDM Praha 6 B se neptejte. Ve čtvrtečním zápase proti GROPu C dostali totiž příležitost ukázat své umění a položit dívku na lopatky hned tři z nás, ovšem jak to dopadlo. Je sice pravda, že jsme všichni prokázali neobyčejnou galantnost a poskytli soupeřkám bílé figury, ale k čertu s galantností. Na galantnost se dneska nehraje a moderní způsob jednadvacátého století spočívá v návratu ke kořenům - chytnout kořist za pačesy a odtáhnout ji do jeskyně. Kdepak galantnost.

První to odskákal Martin. Hosté totiž proti němu nasadili postrach osmých šachovnic, Bellu Ayriyan, která čarovnou mocí (snad díky kouzelnému prstenu své sestřenice Arabely), prochází soutěží jak nůž máslem a seká hlavy hlava nehlava. Zatím je stoprocentní, a tak není ani divu, že i hlava Martinova se ve čtvrtek zakutálela kdoví kam.

Druhý v pořadí, kdo toho večera ztratil hlavu, jsem byl já. Již po třetí jsem zasedal k partii proti Báře Umancové a porozumět mi může snad jen pan Beethoven . Podařilo se mi sice přestát zahájení, a když už se zdálo, že se začíná rýsovat docela nadějná pozice, Bára, rozená útočnice, takřka z ničeho vykřesala neuvěřitelně silný útok, že mi zbyly jen oči pro pláč.

Hacaperka Michal

Umacová Barbora

V pozici, která pro černého nevypadá vůbec špatně, jsem se rozhodl vyměnit bělopolné střelce, což bylo strategickou chybou. A po 19…Se6? 20. Sxe6 Vxe6 21.f5 Vee8 22.Jg4 následovala i chyba taktická, když jsem odvážně zahrál 22….Jd5, místo abych pomyslel na zadní vrátka a dotěrného jezdce vyměnil. Bára se ihned pustila do útoku: 23.f6 Je3?? (23…g6 ještě černou pozici jakžtak drželo) a po výměně 24.Sxe3 dxe3 vznikla následující pozice:

Hacaperka Michal

Umacová Barbora

Co byste jako bílí na tahu zahráli? Bára objevila a zahrála ďábelské 25.Jh6+!! a byl konec. Tak jsme došli, ahoj babi. Partie pak ještě pokračovala: 25…Kh8 26.fxg7+ Kxg7 27.Dg4+ Kf8 28.Dg8+ atd. až do vítězného konce. Skutečně nezbývá, než Báře zatleskat.

Třetím pánem na holení, který se pokusil zachránit alespoň kousek mužské cti v barvách DDM, byl Honza. Hrál výborně, donutil soupeřku z nouze k nekorektní oběti figury, ale pak i on v časové tísni jedním tahem partii zkazil.

Kolašín Jan

Miturová Magdaléna

V pozici na diagramu má již Honza o figuru víc, stačí si jen pohlídat soupeřčiny taktické hrozby. Zahrál ale nešťastné 1…Jc6?? (De7, f4+, Ve7) a po 2.Dg8 Df8 3.Dxf8 Vxf8 bílá uplatnila kvalitu víc a rozhodla partii postupem volného pěšce h. Tolik asi k tématu Jak na holky.

Z dalších partií, kromě Sašova kontumačního bodu, jsme ale v dalším průběhu toho také moc nevytřískali. Pavel Rakouš nechal krále dlouho v centru, což se mu stalo osudným a Tomáš Kučera toho dokonale využil. Václav na sedmé šachovnici se také nedostal dál, než do koncovky různých střelců, kterou nevzdal a se soupeřem se dohodl na remíze.

Velkou naději jsme ale vkládali do Tondy. Partii bílými rozehrál velice aktivně, a když se černý nechal zlákat otrávenou kvalitou a navíc zahrál chybně poslední tah De8-e6, vznikl následující diagram:

Seifarth Robert

Kandrik Antonín

Tonda mohl okamžitě vyhrát tahem 1.Dh4 Ja6 2.Jg5, partie ale pokračovala 1.Ve1 Ja6 2.Jf6+ Kg7 3.Sd4 Vxd4 4.Dxd4 Dxf6 5.Dxf6 Kxf6 a vzniklou koncovku Tonda prohrál.

Jediné opravdové výhry jsme se dočkali na první šachovnici, kde se hrála partie desetiletí. Deset let na to Vláďa čekal a čtvrtek 19.2.2015 mu jeho sen splnil. Dámy a pánové, neuvěřitelné se stalo skutečností a dlouho očekávaná partie Křivánek - Skřivánek byla na světě. Vláďa nejdříve uloupil černému pěšce, a když chtěl soupeř se svou dvojicí střelců moc (poslední tah černého 27…Se4-b1), zakončil partii vítězným motivem.

Skřivánek Jan

Křivánek Vladimír

28.Se5! Sxe5 29.Jxe5+ Kf6 30.Jxc6 Sxa2 31.Vd6+ Kg7

Skřivánek Jan

Křivánek Vladimír

32.Jd4 Vb8 33.c6 Sxb3 34.c7 Vc8 35.Vd8 1-0

Suma sumárum, navzdory jedné kontumační výhře nás potkala vysoká porážka 2½:5½, rozhodly naše chyby, jakási ukvapenost a nezbývá, než pogratulovat soupeři. I když už po několikáté změnil jméno, pořád je to zřejmě slušnej oddíl.

A tím končím. Tím končím, a kdo by snad čekal nějaké srdceryvné zakončení článku o tajných láskách, se nedočká. Všechno je minulostí a za vším je namalovaná tlustá dvojitá čára. A hrabat se pohrabáčem ve vyhaslém ohni ztrácí smysl. Nikdo se ničím netrápí a vše je v naprostém pořádku. V dokonalém.