DDM Praha 6 B – Sokol Kobylisy D – 🗼 přebor družstev

Pavlova krásná tečka za soutěží družstev

Snad formalitou by se dal nazvat poslední zápas letošní sezóny. Záchrana již byla dávno jistá, postup ztracen, a tak nezbývalo, než soutěž nějak doklepat. Navíc jsme nastoupili oslabení, protože Vláďa s Tondou byli povoláni do služeb Áčka. Tedy o výsledek družstva nešlo a každý si mohl zahrát, jak chtěl – na vítězství nebo pro radost.

První dohrál Vašek na šesté šachovnici. Bránil se sicilskou proti soupeři, který měl jediný cíl, a sice rychlou remízu. Od zahájení měnil figury a Vaškovi tak po redukci materiálu nezbylo nic jiného, než remízu přijmout. Ani se nemusel radit s kapitánem, okolnosti byly naprosto odlišné od minulého zápasu, kde jsme museli nabídku remízy pečlivě zvažovat.

Druhý přišel se svou půlkou do mlýna Marek. Vůbec jsem mu nezáviděl, protože ho Oxana překvapila Janishovým gambitem, s jehož pomocí vyhrála i nade mnou loni v Klatovech. Nicméně Marek se ze zahájení vymotal, až jsem žasl, jak jednoduše a sám přešel do protiútoku. Ale potkal ho nakonec stejný osud jako Vaška a v koncovce různých střelců přijal remízu.

Pak následovaly prohry na třetí a čtvrté šachovnici. Saša, který si před zápasem stěžoval, jak mu to letos nejde, jak chodí na partie po noční, jak neproměňuje penalty a chybami ztrácí vyhrané partie. Taktického přehlédnutí se dopustil bohužel i v poslední partii - v zahájení sebral otráveného pěšce a musel bojovat bez figury. Jisté naděje mu dával soupeřův zatoulaný král v centru, ale mladý jinoch dohrál partii pozorně a Saša musel vzdát.

No a prohře se nevyhnul ani Mirek, který si šel zaplavat do španělských vod. Po výměně těžkých figur se mi zdála jeho pozice mírně pasivní, protože jeho jezdci a střelec neměli dost prostoru pro manévrování. Nevím, co se přesně stalo, ale nejspíš doplatil právě na tuto menší pohyblivost figur a rozloučil se s letošní soutěží také nevesele.

Já jsem na páté šachovnici bílými (po dlouhé sérii šesti černých figur v řadě) stál před úkolem porazit samotného Pirce. V tomto zahájení znám jen plán s velkou rochádou a s jezdcem na c1 svého krále ubránit a na druhém křídle útokem prorazit, ale chtělo by to asi něco pružnějšího. Partie se mi střídavě líbila a nelíbila a nakonec vyústila do koncovky černopolných střelců, kde se mi nepodařilo prosadit pěšce navíc.

Pak následovala třetí prohra družstva na poslední šachovnici. Martin hrál černými s kvalitou míň a snažil se čeřit vodu dvojicí střelců. Dvě věže se ale projevily jako silnější a bílý dovedl partii bez větších problémů do vítězného konce. V tuto chvíli jsme měli tedy na svém kontě tři remízy a tři prohry a jali se sledovat dění na prvních dvou šachovnicích.

Franta na druhé rozehrál černými klasickou sicilskou. Obětoval pěšce na f7 za volný sloupec a útok na krále, jenže se k tomu vůbec nedostal a sám se musel bránit. Bělopolný střelec bílého na šachovnici dominoval a držel černou pozici zavřenou. Bílý předvedl skvělou koordinaci figur a přivedl Frantu do bezvýchodné situace, kde hrozil mat nebo ztráta věže. Škoda, v tuto chvíli to vypadalo velmi bledě, protože ač sice v zápase o nic nešlo, bylo by nemilé zakončit sezónu posledním kolem bez výhry. Ale…

… Ale to bychom nesměli mít na první šachovnici Pavla Rakouše. Partii zahájil jako sám Réti a s dvěma domečky se dostal do své oblíbené pozice. Situace na šachovnici se ale zablokovala a nějak se mi zdálo, že Pavlovi střelci nemají do čeho střílet. Jak hluboce jsem se však mýlil! Pavel své střelce perfektně rozehrál a černého přehrál na celé čáře. Ten se ocitl v postavení s neodvratitelnou ztrátou věže. Vynikající partie a alespoň sladká výhra na závěr, která přeci jen znamená důstojné rozloučení se soutěží. Pavel si za svůj výkon zaslouží diagram, kde při rovném materiálu již není pro černého na tahu žádná záchrana. Více dodávat nemusím, kochání pozicí nechám na vás.

Kaftan Petr

Rakouš Pavel

Celkově můžeme sezónu považovat za velice úspěšnou a všichni hráči zaslouží pochvalu. Hráli jsme týmově a dokonce sahali jednou rukou po postupu do první třídy. Některé nevyužité šance sice mrzí, ale co není, může být a doufám, že i příští rok se o postup zase poperem!

1. Rakouš Pavel (1941) : Kaftan Petr (1835) 1:0
2. Kindl František (1906) : Strnad Jakub (1806) 0:1
3. Fica Alexander (1852) : Pařízek Vojtěch (1907) 0:1
4. Kaláb Jaromír (1800): Slovák Kilián (1859) 0:1
5. Hacaperka Michal (1787) : Kubík Jaroslav (1906) ½
6. Růžička Václav (1729): Boháč Jaroslav (1873) ½
7. Štván Marek (1700): Litvínová Oxana (1745) ½
8. Kaprálek Martin (1662) : Volejník Pavel (1917) 0:1