DDM Praha 6 B – SK Loko Praha C – 🗼 přebor družstev

Vy jste ale banda tragédů!

"Vy jste ale banda tragédů! Člověk vám to tady musí celý připravit a vy ani nejste schopný sejít se včas." přibližná citace Františka Štrosse mladšího po záslužné práci U Boroviček, čtvrtek 13.3.2014

I tak by se dal popsat začátek zápasu našeho Béčka proti konkurentům z oddílu SK Loko Praha C. Organizační stránka opravdu není tím pomyslným nejsilnějším pylónem, na kterém stavíme svou hru. Nebýt velmi urputné, někdy takřka mravenčí práce našeho kápa a kauče Jirky Krejnického, kdo ví, jestli by se nám vůbec podařilo sezónu odstartovat nebo se sejít k zápasu. Kauč byl tentokrát na tour v severní Africe, odkud žel nedokázal obvolat všechny hráče a postarat se o včasnou docházku na zápas, což je v dnešní době satelitů opravdu velmi hanebné.

A teď vážněji. Zástupce kapitána Marek to v den zápasu "drobítek vypustil", a kdyby náš milý časovkář Hacamiška dvě hodiny před duelem zevrubně netelefonoval, vypadalo to velmi reálně na účast v pěti lidech. Simultánní hraní pravidla nepovolují, takže díky všem, kteří se na poslední chvíli dostavili!

Když už jsme se tak slavně sešli, obklopeni mohutnou podporou Franty, Lenky a Kájínka Štrossových, rovněž tak později přišlého Vráti a spousty papoušků a krys v okolních místnostech, dali jsme se zčerstva do díla. Franta nás drobet rozdráždil svojí světelnou show (Karolínka si hrála s vypínačem) a rozbujelo se ohňové divadlo nejhrubšího zrna. Franta Kindl rozehrál zahájení měkce a bylo potřeba počínat si velmi obezřetně. To si Franta neuvědomil, ztratil figuru, s ní i víru a partii velmi rychle vzdal. Prohra ho natolik zdeptala, že nechtěl na nic čekat a radši hned odběhl, snad zchladit žáhu nějakou dvanáctkou. Tím jsme bohudík všechnu smůličku dne vyčerpali a nyní popíši ty šťastnější chvilky.

Velikou radost mi udělal Milan na osmičce. Ze zahájení nějak vydobil pěšce, ale situace nebyla vůbec tak snadná. Bylo třeba hrát velmi opatrně, aby se bílý nedostal k nějakému útoku nebo materiálnímu zisku. Milan postupoval trpělivě, přemýšlel, hrál velmi cílevědomě a volil dobré tahy. Zkrátka bylo vidět, že si dává opravdu záležet a chce družstvu pomoct. Partii dovedl do vítězného konce symbolickým postupem toho pěšce, kterého měl celou dobu navíc. Bravo!

Ku mému milému překvapení, podobně sebevědomě si počínal i Martin Kaprálek na sedmičce. Hru měl od zahájení v podstatě pod kontrolou, ve střední hře získal přehled a v rámci toho také několik pěšců. Jako třešnička na dortu přišla při drobné zápletce k dobru celá věž! To už Martinovi bohatě stačilo k pohodlné výhře.

Michal Hacaperka hrál černými sicilskou obranu. Měl drobnou časovku, to snad ani nemusím říkat, ale v koncovce se zorientoval dobře a přispěl cennou půlkou. Mimoto se mu připočítávají do ela všechny body ze zadních šachovnic, takže se pro toto kolo stal suverénně nejúspěšnějším hráčem z oddílu se ziskem neuvěřitelných 3½ z 1. Gratulujeme!

Míra, ach ten Míra, pozice samá díra, povzdechl si Toník nad pátou šachovnicí. Mrkal jsem na drát a bylo to opravdu komplikované. Tyto divoké pozice jsou ale Mirkovi vlastní, a tak jsem se bál spíš jeho špatného času. Nu a právě před kontrolou se ukázalo, kdo na to má, jak se říká lidově, kule. Mirek působil až hypnoticky a ve zrychleném tempu se zvolna padajícím praporkem svého soupeře dokonale přehrál. V čem tkví jeho tajemství, měl snad jen štěstí? Ba ne, jeho hypnotický projev můžeme přičíst nedostatku spánku. Za výhru je pak odpovědný jeho instinkt zabijáka a vášeň trofejáře, takže po zápase mohl s chutí podotknout "a další do sbírky".

O zábavu se nám tradičně staral Saša Fica. Se soupeřem zablokovali střed šachovnice, nicméně Saša černými pokukoval po nějakém tlaku na bílého krále. Nezvolil ale přesný plán a pozice se zcela vyrovnala. Bílý pak odmítl remízu s vyhlídkou hry na dámském křídle při lepším čase. Saša postavil kvalitní blokádu, a když už v partii opravdu nebylo na co hrát, vzal za krajního pěšce a jednotahově ho zratil. Rázem se karta otočila a bílý se ocitl v technicky vyhrané pozici. V té postupoval velmi neobratně a k mohutnému překvapení všech přítomných vyjma Saši si nechal dát ošklivý šach na první řadě, čímž vynuceně ztratil celou dámu. Zbytek už si Saša pohlídal i s těmi několika minutami, co mu zbývaly na hodinách, a touto výhrou se snad už definitivně vrátil do říše spokojených prduchů.

Svojí vlastní partii jsem si opravdu užil. Hrálo se mé oblíbené zahájení a můj soupeř v něm černými ztratil dvě důležitá tempa. To mi umožnilo pozici v pravý čas otevřít a následně drtivě udeřit na f7 s obětí obou koníků. Soupeři se nelíbil přechod do technicky zcela prohrané koncovky, tak zvolil ústup dámou, ale to partii jen urychlilo. S matem kolem 23. tahu jsem velmi spokojen, protože jsem o pět tahů překonal rekord z prvního kola, kdy jsem sám obdržel mat v 28. tahu. Blýská se na lepší časy!

Pavlíček Petr (1963)

Křivánek Vladimír (2152)

Mistr Kandrik, nebo chcete-li Antonín, topič elektrárenský (viz balada), přiskočil k partii zdravě nabuzen. Precizní hrou odebral bílému dva čisté pěšce a zbytek byl jen otázkou špetky technicky. Tady přišla na řadu časová tíseň a možná i mladická nerozvážnost, každopádně Toník mohl být po kontrole rád za jezdcovku se čtyřmi pěšci proti třem. A to ještě díky tam nahoře za to, že se ve zmatku nechytil na léčku s čistou ztrátou věže, protože pak by zbyly už jen hromy a blesky funebrácké stezky! V lepší koncovce to ještě nějakou dobu zkoušel, dokonce lákavě nastavoval svého jediného oře napospas, aby pěšec prošel do dámy, ale nebylo to nic platné. Patové motivy byly silnější a trochu mě i zamrzelo, že nakonec došlo k remíze prostým opakováním tahů. Vždyť přece každý křížovkář ví, jaké potěšení skýtá dát soupeři pat!

Tím jsme uzavřeli skóre půvabným výsledkem 6½:1½ a posunuli se o stupínek výše v boji o metu nejvyšší. Tou je samozřejmě radost ze hry, ale po postupu ještě stále očkem pokukujeme. Zbývají dvě kola, dotáhněme to do konce s hlavou hrdě vztyčenou a čelistí vyztuženou. To pro případ, že by bylo zapotřebí bránit horší pozice nebo padat do nástrah.