FIMA ČSOB B – DDM Praha 6 A – 🗼 přebor družstev

Postupová naděje stále žije aneb jak to viděl kapitán.

S vidinou nelehkého zápasu i parkování odjíždím do Holešovic na zápas proti Poštovní Spořitelně. Modrou čárou umožňující parkování pouze rezidentům jsou obtažené snad celé Holešovice. Opravdu netuším, kde mimoholešovičtí mají parkovat. Po menším kroužení nakonec riskuji a parkuji ve vedlejší ulici pár desítek metrů od hrací místnosti.

Oba týmy se scházejí jak šváby na pivo, nicméně okolo šesté už je v malé hrací místnosti na obou stranách dostatečný počet hráčů pro zahájení zápasu. Hraju se Slovákem Škárou, což je v letošní sezóně můj první soupeř, na kterého jsem se celkem seriózně připravoval. Veškerá příprava je však okamžitě fuč, protože mi z ruské utíká do čtyř koňů, navíc do varianty, kterou podle databáze ještě nehrál. Dost přemýšlím. V 9. tahu nějakých 40 minut, načež táhnu koněm z c6 zpátky na b8. Časová ztráta mi neumožňuje sledovat dostatečně ostatní šachovnice. S potěšením zjišťuji, že rychle vyhrává Zdeněk a za chvíli ho s figurou víc následuje i Pavel. Začínám se pomalu ale jistě dostávat do časovky. Pozice je zhruba vyrovnaná, nikoliv však na hodinách, kde mám značné manko. Protivník se toho evidentně snaží využít a hraje rychle a .. špatně. Zbývá mi posledních 5 minut na 14 tahů a pozici hodnotím jako hladce vyhranou. I Škára to začíná zjišťovat a dlouze přemýšlí. Mezitím koukám na vedlejší desku, kde Vláďa mocně útočí na krále. Po chvíli se mu soupeř vzdává. Škára mě s časem téměř doběhl a konečně táhne. Rychle odpovídám a po neméně rychlé odpovědi začínám horečně přemýšlet. V časovém presu vidím neexistující hrozby soupeře a vlastní opravdové přehlížím. Čas rychle ubíhá. Mozek ještě nevydal pokyn, ale ruka již instinktivně mění dámy. Zjišťuji, co jsem vyvedl. Ptám se na aktuální stav zápasu. Vedeme 3:1. Znechuceně připouštím polovynucené opakování tahů.

Po prohře Martiny a Ondry je stav 3½:2½ a dohrávají se poslední dvě partie. Michal má pasivní pozici v oboustranné časovce. Mění se většina figur a vzniká pravděpodobně remízová střelcovka. Rozhodčí dává pokyn k rekonstrukci. Mezitím se naše zraky upírají na Jahůdkovu pozici. Vypadá více než slibně a my na chodbě diskutujeme všemožné tahy vedoucí k rozhodujícímu útoku. Jahůdka si pozici vychutnává, doslova si nad ní lebedí. Pak konečně táhne a mě polívá studený pot. Zbytečně, Jahůdkův tah je neméně dobrý než naše návrhy. Jahůdka už matí! Proboha, vždyť on nematí! Jahůdka získává dámu! Soupeř se vzdává! Jahůdka je hrdina!

Všem nám padá kámen ze srdce. Vedeme 4½:2½ a máme jistou výhru bez ohledu na Michalovu partii. Michal odevzdal pěšce, ale zdá se, že vystavěl pevnost s pěšci na opačné barvě svého střelce. Jeho soupeř to však zkouší dál. Oběma zbývají na hodinách poslední dvě minuty do konce. Michal nechává stát figuru, protivník si ji nebere. Snaha o průnik na dámském křídle k ničemu nevede, proto se hra přesouvá na křídlo královské. Průlom g5, s Michalem to vypadá bledě. Nevypadá, je tam remíza! Škoda, tak není. Opět je tam remíza! A už zase ne. Mat!

Podepisuji zápis s naší vydřenou výhrou 4½:3½. Odcházíme z hrací místnosti a rozdělujeme se na skupinu mířící do hospody a na skupinu mířící domů. S lehkým rozechvěním se blížím ke svému autu vědom si svého přestupku. Z dálky padá můj zrak na svítící nápis POLICIE v místech mého parkování. Nevěřícně zírám. To se mi opravdu povedlo neoprávněně zaparkovat přímo před policejní služebnou? Nedělám si velké naděje, že by mi to prošlo. Blížím se k autu. Sláva, není odtažené! Ale copak je to zastrčené za tím stěračem? Reklama na kosmetický autoservis. Uf! 😀.

Pokud vás kapitánův pohled na zápas neuspokojil, můžete si ještě přečíst, jak to viděl Zdeněk:

"Franta remizoval, Vláďa ze soupeře serval kůži, Martina stála na výhru ale v šílený časovce (asi 50 vterin na 10 tahu) se dostala pod matový útok. Ondra stál tradičně pozičně skvěle, pak udělal dvě chyby v řadě a marně se bránil v koncovce s dámou proti dvoum věžím a dvoum pěšcům navíc. Já s Pavlem Slovákem jsme vyhráli v miniaturkách. Pavlovi Slovákovi soupeř obětoval jezdce, jenže Pavel měl připravenou vtipnou protioběť dámy a byla z toho figura za pěšce a výhra. Já jsem stál jako vždy podezřele, v komplikované pozici jsem ale nakonec nechal stát figuru, soupeř nevěřil a sebral si ji, no a já jsem tam měl takovou vtipnou kombinaci. Soupeř myslel, že se může bránit napadením mé dámy, ale já bych ji nechal stát a dával mat věží a střelcema. Michal prohrál, když dostal mat ve střelcové koncovce 25s před koncem. Soupeři zbývalo 15s. No a Jahoda nás zachránil. Stál teda neskutečně jako prase… ale v soupeřově časovce příslovečně upletl z hovna bič. První neuvěřitelně nekorektně obětoval figuru, jenže soupeř si ji nevzal… v tu chvíli jsme vyběhli s Vláďou na chodbu a smáli jsme se až jsme se za břicho popadali… no, a v tomhle duchu to nakonec vyhrál."