DUKLA Praha D – DDM Praha 6 A – 🗼 přebor družstev

Zasloužená prohra.

Zápas proti papírově nejslabšímu týmu naší skupiny se nám vůbec nepovedl a připsali jsme si naši první a zcela zaslouženou prohru v této sezóně.

Množství omluvenek způsobilo, že naše sestava byla daleko od ideálu, ale i tak jsme měli na většině šachovnic značnou ratingovou převahu. Průběh partií tomu však bohužel neodpovídal.

První dohrál Ondra. První nabídku remízy ještě odmítl vzhledem k našim nepříliš optimistickým pozicím, ale o něco později, když stále bojoval pouze o vyrovnání bez jakýchkoliv reálných vyhlídek na výhru, už ke smíru raději svolil.

Mirek obětoval v zahájení dva pěšce, ale i když se mi ta koncepce příliš nezdála, tak oba obětované pěšce později dokázal získat zpět a ve zjednodušené symetrické pozici a s horším časem se i on domluvil se soupeřem na remíze.

Milan měl podle mě po zahájení o něco příjemnější pozici s aktivní hrou na dámském křídle. Jeho soupeř pak reagoval postupem v centru, načež vznikla kombinační zápletka, která pro našeho hráče bohužel skončila rozhodujícím materiálním deficitem.

Michal hrál pozici s opačnými rošádami, ale sám se bílými k žádnému útoku na krále nedostal a naopak od začátku musel čelit aktivním operacím soupeře v blízkosti svého krále. Později hra přešla do koncovky s trvající aktivitou černého, které Michal ve své tradiční silné časové tísni nedokázal čelit a po výměně všech figur skončil v prohrané pěšcovce.

Naši jedinou vítěznou partii v zápasu donutil můj soupeř vyhrát mě. V zahájení obětoval pěšce téměř za nic a později odevzdal ještě dvě figury za věž, čímž bylo v podstatě rozhodnuto. Doma jsem ještě rychlou analýzou s Houdinim zjistil, že jsme oba ostudně přehlédli taktický obrat na úrovni nepotvrzené páté výkonnostní třídy, po kterém bych musel odevzdat dámu za tři lehké figury. Pozice by pak pro mě byla sice stále lepší, ale ještě bych se na výhru dost nadřel.

Honza bílými v sicilce zabočil hned po zahájení do koncovky, čímž jistě udělal soupeři radost, protože se tím automaticky zřekl jakékoliv výhody ze zahájení. Aktivně pak hrál už jen černý, i když Honzova pozice bez slabin byla téměř neprohratelná. Pak se však Honzík náhle rozhodl obětovat figuru za tři pěšce, pozice se rázem dost zostřila. O přesné zhodnocení se s námi po důkladné analýze jistě Honza rád podělí, já jen dodám, že vše nakonec skončilo v pozici král, věž, pěšec proti králi, věži a střelci, ve které se soupeři domluvili na remíze (já bych to ještě s tím střelcem asi tahal).

V této chvíli jsme prohrávali 2½ : 3½ a hrálo se ještě na dvou šachovnicích. Zdeněk měl dlouho v koncovce iniciativu, ale pozice vykazovala značné remízové tendence. Ve snaze vyhrát však přepnul strunu a soupeřův pěšec mu utekl do dámy, čímž se definitivně rozhodlo o naší prohře.

Martina přežila šílenou časovku (musela asi za 3 minuty udělat přes 20 tahů) pouze s pěšcem méně, kterého se soupeř snažil dlouho uplatnit, ale bezvýsledně. Remíza tak dala konečnou podobu neslavného výsledku 5:3 pro Duklu.

Na zápase se objevil dokonce jeden fanoušek z tvrdého jádra (Ultras) příznivců DDM Fanda Hrnčíř. Dýmovnice a dělobuchy mu zručně odebral svědomitý rozhodčí zápasu Jirka Matyska, já mu místo nich vrazil do ruky foťák, takže se můžete pokochat následující obrazovou reportáží 😀

Mirek a Milan.

Tady už se to hraje samo.

Na šachovnici to vypadá pěkně, na hodinách hůře.

Mám to ještě hrát dál?

Hlavně se nedostat do časovky!

Asi tu remízu vezmu.

Nešediví už Honzovi vlasy?

A ještě z kapitánova mobilu

Pohled do hrací místnosti.

Zdeněk se snaží vydřít výhru.

Martina bojuje v těžké časovce.

Honzo, neodcházej prosím ještě a podpoř nás až do konce.

S… na vás! 😀

Jak to viděl soupeř.