Vysočina 2005 - 8.kolo

Franta: Moje partie z 8.kola proti Karáskovi (2072) měla předehru ještě před začátkem na WC. Byl jsem v kabince, když náhle slyším: "Znáš tu partii Ponomarjov - Kramnik z letošního Wijku?" Po kladné odpovědi druhé strany neznámý hlas pokračoval: "Tak tu variantu Svešnikova mám za bílý brutálně nadrcenou. Ale ještě nevím, jestli ji mám dneska použít." Po malé pauze rozhovor pokračoval. "A s kým vlastně hraješ?" Odpověď mě opravdu pobavila... "Se Štrossem!" Musel jsem se hodně ovládat, abych nevyprskl smíchy. Bylo mi jasné, že hrát Svešnikova by byla sebevražda, a tak jsem na 1.e4 odpověděl mou novou zbraní 1..g6! Hra sice brzy přešla do sicilky, ale ne do Svešnikova, nýbrž do rychlýho draka. V tom jsem se orientoval o poznání lépe než soupeř a brzy jsem získal lepší pozici a následně pěšce. V soupeřově časové tísni jsem sice jedním neopatrným tahem mohl o svou výhodu přijít, ale protivník i nadále chyboval a po ztrátě figury se vzdal. A poučení z této partie? Nikdy se před začátkem partie na WC nebavte o tom, jaké zahájení či variantu se právě chystáte zahrát. Záludný soupeř totiž může být ukryt v jedné z kabinek!

Johny: S černými se Šplíchalem (2206) jsem hrál stejné zahájení jako v partii s Janem Příborským. Opět jsem neměl žádné možnosti, jak hrát na výhru, takže boj skončil rychlou remízou... Měl bych zapracovat na svém repertoáru, až budu mít trochu času, takhle to dál asi nejde :-)

Vláďa: 8. kolo byla lahoda. Bílými jsem proti sicilské zvolil jednu variantu, kterou mi doporučil Franta, a nutno říci, ze se zadařilo. Soupeř ( mladý talent Jiří Kočiščák ) ochotně přijal obětovaného pěšce a za pár tahů byla kompenzace bílého zcela zřejmá. Hrál docela rychle, dalo by se říci směle, ale 16. tah se mu poněkud vymkl a po velice nešetrném ústupu koněm, kterým mi napadl věž, se vzdal, protože přehlédl efektní oběť s matem nebo ztrátou celé dámy.

Zdeněk: Hrál jsem bílými pircovku s polským hráčem (elo okolo 1960), a použil „svoji specialitu“ z Klatov, a to tah Se3. Soupeř mě překvapil přechodnou obětí pěšce, ale i přesto jsem ze zahájení vyšel výborně. Potom jsem se ale bál udělat dlouhou rošádu kvůli soupeřovu polootevřenému c sloupci a navíc předčasným postupem pěšce ztratil spoustu času v útoku na druhém křídle. Moje pozice v centru se pak náhle začala hroutit a v závěrečné časovce a pravděpodobně prohrané pozici jsem přehlédl vidličku a okamžitě se vzdal.

Michal: V osmém kole jsem hrál bílými sicilskou a soupeř mě překvapil svěšnikovem. V zahajení jsem se dopustil chyby a byl jsem nucen přemýšlet, jak odevzdat pěšce co nejlépe. Podařilo se mi získat alespoň komplikovanou hru, kde jsem mohl dobrat pěšce zpátky. Komplikoval jsem to ale jěště víc, až jsem stál úplně na prohru. Černý ale zahrál nepřesně a partie skončila v dramatické časovce remízou opakováním tahů.