DDM A - Lokomotiva D

Pražský přebor družstev v tomto týdnu pokračoval již pátým kolem, v němž naše áčko přivítalo na své půdě hosty z Lokomotivy D. A i tentokrát nastoupilo v oslabené sestavě, když ze základu chyběli hned čtyři hráči. Láďa Jahoda plnil svoje mateřské povinnosti v Domě Armády, zatímco Honza Němec je plnil v Týnci nad Sázavou. Jirka Šmejc plnil povinnosti pracovní, no a Vláďa Křivánek zahajoval plesovou sezónu. Sestavu doplnila kapitánka Lenka, Prokop, Pepa Přib starší a Milan Rylek. Papírově se čekal vyrovnaný zápas, pojďte se podívat, jak se vyvíjel.

Vstup do zápasu se nám nepovedl a prakticky od začátku jsme prohrávali 0:1. Na osmé šachovnici totiž Milan Rylek černými nezvládl zahájení proti Birdově hře, jeho pozice se brzy ocitla v troskách a partie rychle skončila. Holt Milanovi se za áčko prostě nedaří, zatímco v béčku má téměř stoprocentní úspěšnost.

Naštěstí brzy vyrovnala Lenka. Soupeř se ji snažil překvapit ruskou, ale spíš překvapil sám sebe. Ve třetím tahu sebral jezdcem na e4, čehož bílá využila a získala čistého centrálního pěšce, který navíc tlačil černou pozici jak kamínek v sandálích. Lenka výhodu stupňovala a do černých bot sypala kamínky další, zatímco černý popotahoval králem. Pak ale Lenka přehlédla taktickou zápletku a ztratila figuru. Jenže. V černých sandálích už bylo tolik kamínků, že za figuru získala Lenka až neuvěřitelnou kompenzaci! Aktivní věž na sedmé řadě a hlavně nechytatelného krajního pěšce. Lenka si pak ještě dovolila obětovat další figuru, za kterou malinký pěšáček docupital až na osmou řadu a změnil se v mohutnou dámu. A bylo to 1:1.

Sotva jsme však dosáhli vyrovnání, už jsme zase prohrávali. Příčinou byla Prokopova nekorektní oběť. Prokop použil Lenčinu zbraň proti španělské a ve třetím tahu postavil střelce na c5. Bez problému dosáhl vyrovnání a svou pozici mohl dále zesilovat pozičními prostředky po g6. Ale pak se mu před očima zajiskřilo a po hlavě se vrhl do oběti věže. V propočtu však byla díra, vidlička na dámu se nekonala a Prokop zůstal s horší pozicí bez kvality. Po pár tazích vzdal a stav byl tedy 1:2 ve prospěch soupeře.

Áčko ale opět vyrovnalo! Na druhé šachovnici se proti 1.d4 bránil Jirka Hrdina Grunfeldovou indickou a aktivní hrou na královském křídle pošramotil bílému pěšcovou strukturu. Pak začal pokukovat po soupeřově slabém pěšci, jenže ten byl pokrytý. Ale jenom jako! Jirka objevil taktický motiv spočívající ve vazbě dámy s následkem její ztráty a pěšce beze strachu vzal. Zároveň padl i pěšec další a znechucený bílý partii vzdal. Takže 2:2!

A bylo ještě veseleji. Na třetí šachovnici se blýskl Saša ve strategickém boji královské indické. Poziční převahu korunoval jezdcovou vidličkou a kvalitu více pak bez problémů proměnil v celý bod. Sašovi se vrací forma a to je dobře. Karta se obrátila a vedli jsme 3:2!

Díky mé chorobné časové tísní to ovšem dlouho nevydrželo. Hrál jsem černými sicilku, kde bílý ve třetím tahu vyvinul střelce na c4. Celé zahájení pak soupeř nerozehrál nejlépe a plánovitou hrou proti slabému pěšci na d3 jsem získal velkou výhodu. Jenže co to bylo platné, když se pak v časové tísni hra vyrovnala. Partii, na kterou se můžete podívat níže, jsem přesto chtěl vyhrát, tak moc, až mi v 39.tahu spadl praporek. No a stav byl opět vyrovnán 3:3.

Přesto naše šance na vítězství v zápase vypadala velice nadějně. Především na sedmé šachovnici, kde za nás bojoval Pepa Přib starší. Bílými hrál anglickou a podařilo se mu získat nádherný opěrný bod pro svého jezdce na e6, který paralyzoval celou černou pozici. Poziční převahu pak proměnil v materiální a získal krytého volného pěšce navíc ve věžové koncovce. Realizaci převahy mu černý trochu ulehčil, když si zpasivnil věž sebráním pěšce na h3. Pepa si nekompromisně postavil novou dámu a partii vyhrál. Vedli jsme 4:3 a všichni upírali zrak na první šachovnici.

Franta věrný své staré dobré zbrani zahájil partii výměnnou španělskou. Černý odpověděl podle slov Franty asi nejlepší reakcí. Šachovnice se brzy vyčistila a partie přešla do koncovky, kde se Franta se dvěma jezdci proti jezdci a střelci černého snažil využít soupeřovy pochroumané pěšcové struktury. Po dlouhém lavírování získal Franta díky postouplejším pěšcům na královském křídle prostorovou převahu. Pak vyměnil soupeři jezdce a postupem krále zprava ve spolupráci s postupem jezdce zleva černého obklíčil a partii vyhrál. Hurá!

Celkově jsme zvítězili 5:3 a probojovali jsme se do středu tabulky. Áčko se začíná rozjíždět, jen aby to ještě chvíli vydrželo...:-)

Kučera Vladimír (1793) - Hacaperka Michal (1769)