DDM A - Kobylisy C

V posledním kole pražské soutěže družstev jsme se utkali v domácím zápase s týmem Kobylisy C. Vlastně spíš s torzem týmu, protože soupeři nastoupili pouze v pěti. Sice odevzdali soupisku čítající 8 hráčů, ale udělali to mazaně, tak aby jejich přítomní hráči měli bílé figury.

Naši hráči s bílými na 1., 2. a 3. šachovnici (já, Saša, Jirka), tak po hodině hry vyhráli kontumačně, z čehož mimochodem moc velkou radost neměli.

Na 4:0 zvýšil brzy Ivan. Jako jediný z nás měl bílé a už v zahájení získal figuru, kterou posléze uplatnil v koncovce.

Jistotu celkového vítězství nám dal Pepa. Jeho heslem bylo hlavně neprohrát a tak celou partii místo aktivní hry raději trpělivě odrážel soupeřovy snahy o převzetí iniciativy. Trochu pasivní hra se mu nakonec vyplatila a partie skončila remízou ve vyrovnané střelcové koncovce.

Svojí stoprocentní bilanci za áčko (8 z 8) si udržel Jirka Hrdina, i když tentokrát trochu se štěstím. Ve svojí oblíbené francouzské sice získal pěšce, ale potom ho nějak ztratil a partie přešla do naprosto tupé remízové koncovky. Stačilo však trochu soupeřovi nepozornosti a Jirka jakoby bleskem z jasného nebe vynutil dvoutahový zisk figury (pozice je uvedena v Diagramech týdne č.3). Pro soupeře to musel být jistě šok.

Nejvíce se mi líbila Michalova partie. Černými se "bránil" Volžským gambitem a brzy vznikla velice ostrá pozice s kompenzací černého za obětovaného pěšce. Potom se bílý rozhodl kombinační cestou pro zisk druhého pěšce, ale za příliš vysokou cenu - vzdání se černopolného střelce, jenž hlídal oslabená černá pole. Michalova kompenzace za dva pěšce byla nesporná a po několika tazích zahájil přímý útok na bílého krále pěknou obětí koně. Soupeř ji odmítl a dal Michalovi možnost zakončit partii krásnou obětí věže, ten však už v časové tísni tuto šanci nevyužil a partie se stala loterií. Po nevyužití několika možností k jasné výhře černého partie dospěla do bodu, kde Michal měl na zbývajících 8 tahů cca 20 vteřin a bílý možnost zahrát tah, po kterém by pozice byla přibližně vyrovnaná, i když stále dostatečně složitá. Místo toho zahrál tak strašlivý tah, že díky němu ztratil nejen věž a figuru, ale navíc se musel smířit i s vynucenou výměnou dam. Pro Michala pak už nebyl problém splnit časový limit a připsat si tak krásný sedmý bod z devíti odehraných partií.

Jako poslední dohrával Honza. Soupeř mu ve střední hře obětoval kvalitu za určitý průvan kolem krále, ale Honza se ubránil, v koncovce kvalitu vrátil a přešel do nadějné dámské koncovky. Pravděpodobně to byla remíza, ale za soupeřova přispění to Honza dokázal vyhrát a upravit tak výsledek na krásných 7½ : ½.

Dosažený výsledek nám garantuje zatím naše nejlepší historické umístění ve 2. třídě, pravděpodobně 5. místo.