Vysočina 2005 - 5. a 6.kolo

Michal: V ranní části dvoukola jsem hrál černými svěšnikova. Ve vedlejší variantě se mi vůbec nepodařilo rozvinout figurovou hru a bílý mě dostal na pozičí slabiny. Po dobytí slabého pěšce na d6 jsem už byl bez šancí.

Odpoledne jsem hrál proti slabšímu soupeři, který zvolil pircovu obranu. Hrou v centru se mi podařilo vytvořit v černém táboře dva slabé pěšce a po dvouúderu jsem jednoho z nich získal. A i když to nebylo zrovna moc přesvědčivé, uplatnil jsem ho k výhře.

Franta: Hrál jsem bílými s Folkovou (2149) a v zahájení jsem toho moc nezískal. Na mé 1.c4 odpověděla soupeřka jakýmsi hybridem královské indické a moderní obrany (očekával jsem 1..e6 s přechodem do poloslovanské). Podařilo se mi sice zadržet černého krále v centru, ale soupeřka získala protihru na dámském křídle a vynutila si přechod do přibližně vyrovnané koncovky věží a nestejných střelců. Remíza se mi nezamlouvala, a tak jsem obětoval pěšce za obsazení sedmé řady s vyhlídkami na útok proti slabému pěšci f7. Soupeřka se však pozorně bránila, vrátila pěšce, vynutila výměnu jednoho páru věží a nabídla remízu. Velice se pak divila, když jsem ji sdělil, že chci ještě chvíli hrát pozici 4 na 4 na královském křídle při věži a střelci na každé straně. Říkal jsem si, že v rozčílení nad takovou drzostí by mohla udělat nějakou chybu, ale nestalo se, a tak jsme remízu podepsali po několika dalších tazích.

V odpolední partii jsem měl opět bílé a opět s ženskou (Hodová 2112). Proti Najdorfovi jsem nehrál moc vynalézavě a soupeřka bez problémů vyrovnala. Potom však chybovala a já si mohl vzít čistého pěšce při lepší pozici. Zalekl jsem se však nějakých duchů, pěšce si nevzal a sérií tahů, za které by se styděla i pátá (a ještě nepotvrzená) třída, jsem se dostal do beznadějné pozice. Po zjištění, že není obrany jsem se vzdal. Celkem vydařená partie ze čtvrtého kola tedy byla výjimkou a já pokračuji v mizerných výkonech.

Johny: V 1. polovině dne jsem hrál černými figurami s talentovaným Janem Příborským (2320). Po 20. tahu jsem nabídl v mírně horší, ale pevné pozici remis, kterou soupeř nečekaně přijal :-)

Odpoledne jsem hrál bílými jakési neznámé poziční a klidné zahájení, ve kterém jsem bez problémů získal výhodu. Získaná kvalita mi ale nestačila. Přehlédl jsem vyhrávající pokračování a poté jsem sérií slabších tahů připustil vnik nepřátelské dámy do mého tábora. Pak už stačilo jen přehlédnout dvoutahovou taktiku a partie byla ztracena... je to velká škoda :(

Vláďa: Na čtvrteční dvoukolo jsem to hecnul. V obou hrách jsem měl bílé a obě jsem vyhrál (a v obou jsem byl také nasazený). První partii mi soupeř značně usnadnil, když po dvacátém tahu zakombinoval, obětoval kvalitu a po třech tazích se vzdal, protože přehlédl visící věž se šachem. Zato druhá partie byl boj. Soupeř vytáhl s francouzskou, pozice se mi celkem líbila, ale nedokázal jsem najít vhodný plán vedoucí k výhře, tak jsem se jednou přihnal na soupeřova krále, pak se zase stáhnul, pak zase zaútočil a takhle dál až soupeř udělal osudovou chybu v časovce.

Zdeněk: Ráno jsem hrál černými s velmi mladým soupeřem, který mě překvapil pro mě neznámou variantou královského gambitu. V pátém tahu jsem viděl, že můžu donutit bílého k oběti jezdce na f7 a rozhodl jsem se, že si to nechám ukázat. Asi po třech dalších tazích jsem už stál relativně na prohru, naštěstí soupeř nezvolil nejlepší pokračování. Sice v další fázi získal už pět!!! pěšců za figuru, ale iniciativa přešla díky lepšímu vývinu plně na mou stranu. Po zdvojení mých věží na druhé řadě jsem dlouho nemohl najít vyhrávající pokračování. Partie ovšem rychle skončila po chybném ústupu bílého krále, po které následoval dvoutahový mat. Na odpolední partii jsem přišel v nepochopitelném duševním rozpoložení, které bylo patrně způsobeno shlédnutím seriálu Beverly Hills půl hodiny před partií. Chtěl jsem hrát bílými italskou, jenže moje ruka šáhla na jezdce na b1 ... nevěřil jsem vlastním očím. K tomu jsem připojil ještě hrubou chybu ve čtvrtém tahu a rázem jsem stál hůř. V dalších patnácti tazích jsem pozici pomalu vylepšoval a dokonce si dával určité naděje na vítězství, pak jsem ale přehlédl ztrátu dámy a okamžitě se vzdal.