DDM A - Bohemians E

V jubilejním desátém kole pražského přeboru jsme na domácí půdě přivítali hosty z Bohemky. Papírově jsme měli mírně navrch a pokud jsme si chtěli uchovat teoretickou šanci na postup do první třídy, museli jsme vyhrát. Ze základní sestavy chyběl jen Jirka Hrdina, který se pochroumal na lyžích, ale nepochroumaný by stejně hrál za béčko, které má nyní postup do vyšší třídy ve svých rukou. Za Jirku zaskočila Lenka.

Poměrně jednoduchá práce čekala mě. Soupeř se totiž nedostavil, a tak se u mého jména v zápisu utkání po čekací době objevila jednička s hvězdičkou. Poměrně těžší práce čekala na ostatní.

Po dlouhém boji se jako první hraná partie rozhodla na druhé šachovnici. Láďa Jahůdka Lesní Plod se bránil černými proti vídeňské. Protože ji sám bílými hraje, vyrovnání mu nečinilo žádné potíže. Soupeř mu nabídl pěšce za jakýs takýs, v budoucnu snad možný útok a Láďa nepohrdl. Potom získal ještě jednoho pěšce a měl dobré vyhlídky na vítězství. Během partie ale spotřeboval více času a tak umožnil soupeři zajímavý závěr. Bílý nechal stát střelce a partii rozpůlil věčným šachem.

Jako další pak současně skončily partie na třetí a čtvrté šachovnici. Na třetí šachovnici se Honza poprvé v sezóně dočkal bílých figur, ale byl tak zvyklý na černé, že se od začátku dostal do pasivity. Hrál proti sicilské, ale už samotný pohled na něj naznačoval, že se mu partie moc nelíbí. Velkým nebezpečím byla hrozba zatoulané dámy na c7. Honza se ale bránil, odrážel hrozby a nemusel si dělat starosti s plánem. Po výměně dam se pozice postupně zjednodušovala s každým zjednodušením se bílého pozice o něco zlepšovala. Partie se nakonec zjednodušila až k lepší pěšcovce pro bílého, kterou soupeř (zklamaný nevyužitou převahou) ocenil jako prohranou a partii vzdal.

Jiný průběh měla na čtvrté šachovnici partie Sašova. Hrál černými proti italské a bílému nedovolil získat v zahájení výhodu. Naopak sám v centru získal taktickým obratem pěšce. Toho pak vrátil a převedl pozici do aktivní věžovky. Partii pak rozhodl pochodem krále na dámské křídlo, vyměnil věže a získal snadno vyhranou pěšcovku. A když si postavil dámu a dal s ní první šach, bílý se vzdal. Vedli jsme tedy 3½ : 0½ a na celkové vítězství to vypadalo velice nadějně, když velmi dobře stáli Franta s Vláďou.

A byl to právě Vláďa, který připsal do tabulky rozhodující bod. Hrál totiž bílými a to nepřináší diskusi. Zahájil čtyřmi jezdci a po výměně v centru a zahrání f2-f4 získal prostorovou převahu. Jeho soupeř nehrál moc přesvědčivě a Vláďa mohl svou převahu bez problémů stupňovat. Po dosažení strategického maxima ukázal i vytříbený smysl pro taktiku a partii rozhodl krásnou obětí věže. Černý vzdal mat před tahem :-).

Velmi překvapivě skončila partie na osmé šachovnici, kde hrála černými Lenka dvěma koni v obraně. Bílý získal ze zahájení velkou prostorovou převahu, kterou mohl korunovat obětí na slabém poli f7. Nevyužil této možnosti a tak Lenka radši rychle odevzdala pěšce, aby bílého této možnosti zbavila. Touto obětí se pak uvolnila a získala aktivní hru na dámském křídle. Soupeř by asi převahu pěšce těžko uplatňoval, jenže Lenka byla ve velké časové tísni. Partie ale skončila překvapením, bílý přehlédl jezdce a partii vzdal.

Jedinou prohru jsme utrpěli na šesté šachovnici. Jirka Šmejc se bránil černými proti Birdovi a dovolil bílému (podle Franty) dobrý strategický obchod, výměnu střelce za jezdce na c6, která vedla k oslabení bodu e5. Jirka pak rochoval na dámské křídlo a naplánoval útok na bílého krále. Postupem v centru pak došlo k velkému oslabení jeho pěšcové struktury a partii by snad mohl zachránit jen zázrakem. A zázrak se mohl stát, kdyby na bílou dámu na h3 zaútočil věží o tah dříve, než v partii. Dovolil totiž vyvinout bílému ještě poslední věž a zázrak se nestal. Vzniklou obtížnou věžovku Jirka neudržel. Stane se.

Frantova partie na první šachovnici nebyla tentokrát moc zajímavá. Franta se doma dobře připravil na český systém a nachystal si postup pešce f4-f5. Partii však do tohoto okamžiku nedospěla, soupeřka odbočila ještě dříve na horší cestičku. Hrozila sice nepříjemným odtažným šachem, který ale vlastně žádnou hrozbou nebyl. Franta získal velkou prostorovou převahu a pěšce, kterého pak v koncovce s jezdcem proti střelci bez problémů uplatnil.

Nad Bohemkou jsme zvítězili 6½ : 1½ a zachovali si tak ještě teoretickou šanci na postup.