Holdia D - DDM A

V posledním kole pražské soutěže družstev nás čekal zápas na Holdii proti místnímu déčku. A to ne zápas ledajaký. Díky přátelům z Teplárny, kteří nejprve v 9. kole porazili Holdii a v 10. kole Smíchov, nám totiž neočekávaně stačila jakákoliv výhra k postupu do 1. třídy! To samé však stačilo i soupeřům z Holdie a úplně ze hry nebyl ještě ani Smíchov, který by se z postupu radoval po případné remíze 4:4.

Nastoupili jsme v nejsilnější možné sestavě bez Sklíčka, který musel dát přednost (taktéž o postup bojujícímu) béčku.

Zápas začal pěkně zostra, už asi po půl hodině se zdálo být rozhodnuto na čtyřech šachovnicích. Vůbec se nepovedlo zahájení Honzovi, který stál se svým třesoucím se králem v centru hodně špatně. Naopak Jahůdka stál skvěle, soupeře chytil do nějaké varianty v Morra gambitu a vyvíjel drtivý tlak. Velice spokojen s pozicí jsem byl i já, protože po soupeřově nepřesně sehraném zahájení jsem se těšil z čistého pěšce navíc. Zcela na odpis byla Vláďova partie, protože po zahájení (nejsem si zcela jist přesným pořadím tahů) 1.Jf3 g6 2.d4 Sg7 3. e4 d6 4. Sc4 zahrál neopatrné 4..Sg4??, takže po 5.Sxf7+ zůstal bez pěšce s katastrofální pozicí. Na ostatních šachovnicích byly pozice ještě nevyjasněné.

Po další hodině jsme se ujali vedení 1½ : ½. Honza ze své špatné pozice vyklouzl a po menší přestřelce vznikla přibližně vyrovnaná věžovka, ve které se se soupeřem dohodl na remíze. Hned vzápětí jsem dohrál já. Se svým pěšcem navíc jsem přešel do střelcové koncovky a protože soupeř nekladl moc velký odpor, zaknihoval jsem naše první vítězství. Má brzká výhra však určitě nebyla dobrá pro moje zdraví, protože zbytek zápasu jsem si musel těžce protrpět jako divák...

Jahůdkova pozice vypadala na rychlou výhru a každou chvíli jsem od Ládi očekával nějaký smrtící úder. Sašova pozice se mi moc nelíbila, protože po výměně dam měl bezperspektivní koncovku bez protihry. Michal stál trochu hůř díky soupeřově prostorové převaze, ale jinak měl pevnou pozici bez slabin. Jirka získal z výměnné španělky výhodu a nepříjemně tlačil na soupeřovy slabé pěšce. Výměnnou španělku hrála i Lenka a pozice slibovala ostrý boj díky opačným rošádám. Vláďova pozice byla beznadějná, kromě pěšce míň měl i špatnou pozici.

Po další zhruba hodině přešel Jahůdka do koncovky s čistým pěšcem víc, ale na to jakou měl pozici, mi to připadalo trochu málo. Saša měl těžkou věžovou koncovku, ale jeho nadějí byl špatný soupeřův čas. Michal se díky výměnám v centru uvolnil a pravděpodobně vůbec nestál hůř. A to ani na hodinách (asi si vzal k srdci naší předzápasovou poradu, ve které jsme si časové tísně zakázali). Jirkovi hrálo do karet vše. Měl pěšce navíc, lepší pozici a soupeře v časové tísni. Vláďa ztratil druhého pěšce při špatné pozici, takže jeho partii jsem už zcela odepsal. Lenka byla se svým útokem na dámském křídle rychlejší a pomocí pěkných jezdcových manévrů získala drtivý útok, navíc její soupeř se nacházel v silné časové tísni.

Chleba se na většině partií začal lámat během první časové kontroly. Na 2½ : ½ v náš prospěch zvýšila Lenka. Soupeř v prohrané pozici překročil čas. Saša přešel z věžovky do beznadějné pěšcovky, a protože soupeř jen tak tak stihl předepsaný počet tahů, bylo rozhodnuto. Po několika tazích Saša partii vzdal. Tím však jeho příběh nekončí. Po skončení partie totiž začal soupeři horkokrevně vysvětlovat, že v jedné fázi koncovky mohl stát jasně na výhru a aby dodal svým slovům na vážnosti, nabídl sázku o stovku. Soupeř tomu moc nevěřil a tak Sašovu nabídku přijal. Nevím jak se to Sašovi povedlo, ale za chvíli kolem sebe vítězoslavně mával zelenou stokorunou... Michal přešel do trošku horší koncovky lehkých figur, ale hlavním problémem začínal být špatný čas (i když hektická časovka jako obvykle to nebyla). Po několika tazích se všechny lehké figury vyměnily a vznikla naprosto remízová pěšcovka. Stačilo stát na místě a soupeřův král by se nikudy do Michalovy pozice dostat nemohl. V důsledku časové tísně si však Michal tuto skutečnost neuvědomil, zahrál jeden neopatrný tah a rázem stál hladce na prohru. Největší šok nás však čekal na Jahůdkově šachovnici, kde jsme počítali s téměř jistým bodem. Láďa měl v koncovce stále pěšce navíc, ale v oboustranné časové tísni si nevěřil a vznesl na kapitánku dotaz, zda může přijmout soupeřovu nabídku remízy. Ta jeho žádost zamítla, ale po chvíli svého rozhodnutí hořce litovala. Láďa už sice měl odehráno 40 tahů, ale ze setrvačnosti ještě blicl tzv. "vyhrávající" tah v domnění, že získává kvalitu. Ukázalo se ovšem, že Láďa žádnou kvalitu nezískává, nýbrž ztrácí figuru! V téhle chvíli už jsme se s postupem pomalu loučili. Jirka sice po kombinačním zisku druhého pěšce svojí partii vyhrál, čímž zvýšil naše vedení na 3½ : 1½, ale na zbývajících třech šachovnicích to vypadalo na samé prohry.

Jiskřičku naděje pro nás vykřesal Vláďův soupeř. Se svými dvěmi pěšci navíc a dominantní pozicí se snažil o mat tak dlouho, až ztratil figuru! Pozici měl však stále dobrou a po blicce v oboustranné časové tísni se na šachovnici objevila čtyřvěžovka s Vláďovým pěšcem míň. Vzhledem k tomu, že Jahůdka svoji partii vzdal a Michal stál na prohru, dostal však Vláďa pokyn, že musí vyhrát!

Stav byl tedy 3½ : 2½ a zbývala Michalova prohraná pěšcovka a Vláďova koncovka bez pěšce. Potom se náhle začaly dít věci na Michalově šachovnici. Michalův soupeř se totiž místo jednoduché postupu vzdáleného volného pěšce na dámském křídle vydal svým králem na Michalovy pěšce na královském křídle, čehož Michal využil a postupem svého d-pěšce si stavěl dámu současně se soupeřem. Vznikla remízová dámská koncovka s dvěma soupeřovými pěšci proti Michalově jednomu a po chvíli už to bylo vyrovnané i na pěšce. Mezitím Vláďa dostal pokyn, že stačí remíza. Vláďa ji po opakování tahů i nabídl, ale soupeř odmítl (díky bohu..) a přešel do teoreticky remízové věžovky se třemi pěšci proti dvěma na královském křídle.

Drama se stupňovalo. Michal měl zhruba minutu proti soupeřově pěti a snažil se o věčné šachování, zatímco soupeř se kromě ukrytí krále snažil o postup svého volného pěšce. Vláďa zkušeně blical a začínal mít lepší čas.

Potom se rozhodlo na Michalově šachovnici. V nervydrásající blicce totiž Michalův soupeř vynutil výměnu dam, a protože měl svého pěšce mnohem postouplejšího, postavil si rychle dámu a po několika tazích Michala zmatil.

Začínali jsme propadat beznaději, protože za stavu 3½ : 3½ zbývala Vláďova partie a zdálo se hodně nepravděpodobné, že by věžovku bez pěšce mohl ještě vyhrát. Jeho jedinou nadějí byl o něc lepší čas. Pozice se postupně zjednodušovala až k teoreticky remízové pozici K,V, p proti K a V, ve které Vláďův soupeř náhle nabídl remízu. Vláďa odmítl, protože jedinou šancí na postup byla jeho výhra. Soupeř chtěl zastavit hodiny a reklamovat remízu, ale kapitán domácích (rozhodčí na zápase přítomen nebyl) ho pobídl, ať hraje dál, protože remíza nic neřeší.

Následně jsme se stali svědky tragikomedie. Vláďův protivník totiž odevzdal svého posledního pěšce a tak na šachovnici vznikla koncovka K,V proti K,V (známá např. z velmistrovské partie Polák - Jirovský z letošního Přeboru republiky).Normálně by se samozřejmě oba hráči dohodli na remíze, ale situace vyžadovala něco jiného. Po několika tazích komické blicky k naší velké radosti Vláďův soupeř překročil čas a my mohli začít slavit šťastný a těžce vydřený postup do 1. třídy!